Poslední paprsky léta a první růžky zimy

První dva říjnové týdny bylo opravdu krásně, tak jsme toho využila a o víkendech chodila co nejvíc do hor. A dobře jsem udělala, tenhle týden teploty spadly tak o 15 stupňů a sluníčko vystřídal sníh..

Hory n.1 - NP Ecrins (12.10.)

Na FB stránce "Češi a Slováci v Grenoblu" se objevilo, že někdo jede o víkendu do Ecrins a má 4 místa v autě. Mělo být hnusně, ale co, nejsem cukřík. Přihlásila jsem se a v neděli jsme vyrazili. Místo jsme vybrali píchnutím prstu do mapy. A jeli autem asi dvě hodiny. Abychom se nakonec prošli v dešti a větru k jednomu jezeru a utíkali zase dolů. Bylo fakt nevlídně, navíc kdybychom zůstali někde u Grenoblu, měli bychom sluníčko. Ale což. (Fotky zde)

Hory n.2 - Moucherotte (18.10.)

Další víkend jsem na neděli plánovala velkej přechod, ale protože bylo příliš hezky, vyrazila jsem i v sobotu odpoledne. Původně měli jít i nějaký Cascatelles kamarádi, ale vymluvili se na rýmičku a tak jsme šli s Fredem sami. Měli jsme krásný výhled na Mont Blanc, posuďte sami. (Fotky zde)

Hory n.3 - Lacs des Sept Laux (19.10.)
Úplně původně jsem chtěla jít s Erasmáky spát na refuge, na který pracují do školy, jenže oni měli v sobotu večer nějakou párty a tak to odsunuli na neděli - pondělí. A to my "pracující" nemůžeme. Navíc jsem tam už byla, a chtěla jsem objevit něco nového. A při pohledu do mapy mě zaujala cesta kolem sedmi jezer v tom samém horském masivu, kontaktovala jsem českou kamarádku z výletu do Ecrins, a šlo se. Teda, nejdřív stopovalo, protože do výchozího místa (Fond-de-France) žádný bus nejezdí. Výstup byl urputný, asi 1100 m neustálého klikatého stoupání. Pak jsme se ocitly v údolí jezer, šly už v podstatě jen po rovině a užívaly překrásného počasí. Je teda pravda, že ty jezera byly vlastně nádrže, kolem vedlo elektrický vedení a vůbec to tam bylo trochu moc "osídlený", ale i tak moc pěkný. Od posledního jezera jsme scházely asi dvě hodiny hodně prudkým svahem, po cestě potkaly jednoho staříka s o něco mladší kamarádkou a ty nás pak dovezli zpátky do Grenoblu. (Fotky zde)

První sníh - 22.10.

V místech kde jsme se poslední víkendy procházela, ve středu napadl sníh. Padal i u nás v St. Sebastien, ale zas hned roztál.. I v těch horách asi ještě roztaje. Ale zima už se ohlásila. A na ty pocukrovaný kopce je krásný pohled.

Grenoble, to nejsou jenom hory...

1) Stáž:

Už jsem o ní dlouho nepsala.. Začátkem října jsme se konečně blížila ke konci jednoho projektu rehabilitace na kterém jsem pracovala od začátku září, zjistila jsem, že paní architektka, co dělala dokumentaci současného stavu stodoly, ji udělala blbě. Tak jsme tam se JL jeli, přeměřili, já to opravila a na základě opravených plánů znova narýsovala tu vlastní rehabilitaci. Jinak jsem pracovala na projektu soukromé obrazové galerie jako rozšíření stávajícího rodinného domu (prostě majitelky si chtějí pořádně vystavit svoje obrazy a sochy). A tenhle týden jsem se pustila do návrhu rodinného domu v Prebois. Není to úplně jednoduchý.. Kromě toho tu dost řídím (cesty po staveništích) a občas uvařím nějakou českou ochutnávku, naposled to byl štrůdl.

2) Návštěva stavenišť se studenty z Grenoblu:

Jako každý rok, i letos prováděl JL studenty z atelieru Paysage-montagne po svých staveništích a realizacích v regionu Trieve. Něco jsem už znala z dřívějška, ale zdaleka ne všechno. Byl to krásný a informacemi nabitý den.

3) Rubikova párty, Cascatelles:

Současní obyvatele méhp bývalého bytu pořádali kolaudaci. Téma? Rubikova kostka. No, nebylo to vubec intelektualni, zato docela zabavné. Přijít oblečený alespoň do dvou ze čtyř nabízených barev a když zazní gong, tak si jeden kus obleceni s nekym vymenit. Kdo skonci navlečený v jedný barvě, vyhrál.. K tomu posezení na terase, barevný pomazanky, vodnice.. Domů jsem jela posledním autobusem asi v jednu rano a to jsem byla první, kdo odešel. Prý to skončilo nevítanou návštěvou souseda v pět ráno.

4) Turnaj ultimate frisbee 1.ligy v Grenoblu:
Dojela jsem se podívat na hřiště jen na jeden sobotní zápas, protože jinak jsem pracovala na jedné státnicové otázce. Přijela i Jana a Elisa z Cascatelles, vysvětlila jsem jim základní pravidla a myslím, že se jim to jako sport docela líbilo.

5) Zcestomítání
Kamarádi z oddílu pořádali pravidelné promítání fotek z proběhlého léta a já se toho účastnila po  Skypu. Bylo moc prima se s nimi "vidět", poslouchat jejich historky z cest a koukat na jejich fotky.

A tak si dál plyne čas..

Za poslední dva týdny se událo pár věcí:

1) Výlet se školním ateliérem na místo budoucí refuge (studenti se budou zabývat návrhem útulny pro turisty ve výšce 1700 m.n.m. spolu s prostorem pro rodinu, která na okolních kopcích pase ovce). Bylo dost hnusně (kromě jedné půlhodiny sluníčka), mlha, zima a byli jsme téměř celý den na jednom místě. Vlastně jsem tam vůbec nemusela chodit.. Ale nelituju :-).

 2) Noc v hotelu v Aix-les-Bains, se saunou, párou a bazénem s výřivkou.. K narozeninám (v červnu) jsem totiž dostala od Freda poukaz na tenhle příjemný pobyt... Platil do konce září, takže jsme to stihli jen tak tak. No, kromě flákání ve SPA jsme šli na večeři (a neodolali sýrovému fondue, viz. foto) a další den se prošli kolem jezera u kterého se město nachází.

3) Výlet na pevnost - to jsem chtěla jít na procházku, ale rozhoupala jsem se až v neděli odpoledne. tak už se nedalo jet nikam vysoko. Šla jsem tedy na jeden 900m vysoký kopec hned za Grenoblem (což je stejně 650m převýšení). Cíl: stará pevnost. Bohužel zůstala nedobita, byla ohrazená plotem s velkými nápisy "Pozor, pes". Tak jsem si netroufla. Ale aspoň z toho výletu mám spoustu hezkých fotek.

4) Návštěva u Honzy Tužila v Montpellier: Krásný počasí, teplo i v noci, koupání v moři, procházka kolem plameňáků a bílých koní, spoustu zajímavého povídání, krevety k večeři, večerní tancování (salsa a bachata). nedělní procházka po městě a večerní návrat do Grenoblu (prodloužený o hodinu a půl díky zácpě na dálnici). Jako kdyby tu letní prázdniny nikdy nepřestaly...

5) Další drobnosti jako večerní skype rozhovory s kamaradkama, první frisbee trénink po pěti měsících, druhá a snad na dlouhou dobu poslední návštěva u doktora (dle krve mi nic není), invaze much do obou bydlišť (bavím se jejich zabíjením a myslím, že pod balkonem, kam je házím, už je slušnej masovej hrob), stíhačky co lítají kolem oken v St.Sebastien (opravdu nízko a blízko).. a tak

prostě den střídá den.. :-)