Merci Marie

Minulý pátek padal sníh! Byli jsme akorát s aťákem v továrně na dřevo - všechny typy prken a trámů co vás jen napadnou tam jezdí a po stovkách se nechávají hoblovat, krájet, brousit... Jako by vůbec nevážily desítky kilo, jako by byly z másla. Je tam strašnej hluk a všude voní dřevo - už venku když člověk vystoupí z autobusu. Maj tam dokonce osobní elektrárnu - stlačej odpad (piliny a tak) na dřevěný granulát a pak ho spálí a tím ohřejí vodu a ta se transformuje na páru a pára roztočí turbínu a je to. No a po cestě zpátky jsme se měli jet podívat do jednoho místního cohousingu ale sněžilo, a pan řidič musel nasazovat řetězy, který mu po padesáti metrech spadly a pak už jsme neměli čas a museli jsme zpátky do Grenoblu.. Zbytek odpoledne a večera jsem se myslím flákala, a užívala si že je mi doma teplo.

Sobota se nesla ve znamení vánoční pohody, zapomenutých lístků na vlak, trhů, zimy, čínského jídla, svařáku, waflí, nacpaných ulic, světelných představení, defilé (kvůli kterému jsme na hodinu uvázli před katedrálou a díky tomu jsme pak viděli světelnou projekci na fasádě), českých kamarádů a plného vlaku po cestě zpátky z "Fête des lumieres" v Lyonu. Merci Marie (výše z názvu), je poklonou paně Marii, patronce týhle skvělý soboty.

Neděle, par contre, byla ve znamení sportu, sluníčka, větru a zaseklejch lanovek a pokuty za neštíplej tramvajovej lístek (shit!!). První lyžování po dvou letech jsem si báječně užila spolu s Evou, jejími českými kamarády a Camille. Škoda, že jsem s nima nejela i dneska, stejně nic kloudnýho nedělám.. Večer jsme pak popíjeli, hráli na kytaru, povídali a prostě když vám přijedou kamarádi, tak je to vždycky moc fajn.
Video z neděle: https://www.youtube.com/watch?v=gjh9yGJeVw8&feature=player_embedded 

ÁÁ, pondělí. Den velkých plánů a nesplněných cílů. Uklidila jsem, nakoupila jsem, zaplatila nájem, popovídala s Alenkou a večer teprve začala klikat.. Ale nakonec jsem s tím přecejen naštěstí trochu pohnula. Šla jsem spát pozdě a proto jsem v úterý zaspala hodinu od osmi od ráno. Stane se. Psali jsem test z frániny! První ze série zkoušek. Ta ze všeho nejméně důležitá, protože z jazyků žádný kredity mít nemůžem.. A večer jsem chtěla jít na frisbee holčičí večírek ku příležitosti organizace holčičí ligy. Ale nějak mi holky zapoměly napsat adresu. Tak jsem skončila na školním večírku - tentokrát ve znamení hry LOTO (takový trochu bingo) - hrálo se o hodnotné ceny a pilo se pivo a házeli se mandarinky po lidech co vyhráli cenu, kterou jste chtěli vyhrát vy, a pak po těch spadanejch šlupkách a mandarinkách všichni šlapali a občas na to ještě někdo vylil pivo a pak přišel školník a prosil nás, ať chodíme kouřit jenom na jednu vyhrazenou terasu... Zjistila jsem, že dvě velký školní posluchárny jsou oddělený jenom posuvnou příčkou, ketrá se dá dát pryč a udělat z nich jednu velkou, když potřebujete aby se vám tam vešlo tak 300 studentů, pípa a koutek s prodejem punče a palačinek s nutelou. Přišla jsem si prostě jak v jiným světě. Tohle by u nás nikdy, ale nikdy neprošlo. Začínám se v těch školních párty pomalu ztrácet, jak jich je hodně, ale takhle byla pravděpodobně nejlepší zatím :-). A pak se šlo na diskotéku a tančilo se a Terezka dělá kraviny když je opilá, však ji znáte.. Ujela mi poslední tramvaj ale mám svýho anděla strážnýho, který nějak zařídil že jsem dostala nejbáječnějšího Buddyho ze všech francouzů ever. Spala jsem u nich v obýváku. Až do středečního, tedy dnešního rána..
Tak zase někdy blogu :-)